Solomon night party

Diskuze k článku

Já to viděl takhle:

Tak jsem se v pondělí zúčastnil Solomon Párty. Už druhý ročník a loni to až na krátkost trati bylo fajn, takže jsem
se těšil. Když jsme se konečně sešli (já, přítelkyně + čtyři další), vydali jsme se na start na Příkopy vyfasovat
tričko, letáky a kupony na pivo, Isostar, Matonku atd.

Přítelkyně se odmítla „cpát do toho chumlu“, protože se nebude mačkat a jsou tam kostky atd. Začínal jsem být zlehka nervózní a čekal co dalšího přinese podvečer. Vyjelo se asi o dvacet minut později. Nevím proč. Dejdar si sice celou dobu vykecával tričko, ale díky dobře rozmístěným reproduktorům mu nebylo rozumět ani slovo. Nakonec se to hnulo a opravdu se dav několika stovek, tisíc (nedokážu to odhadnout) lidí hlemýždí rychlostí sunul po kostkách vpřed směr Národní. Tam se nám ztratili první dva kamarádi.

Dojeli jsme na chvostu jakéhosi chumlu k divadlu a zahnuli vlevo na nábřeží. Zde jsem tlumočil přítelkyni prosbu pořadatelů o zvýšení naší rychlosti, aby nemuseli tak dlouho blokovat dopravu. Byl jsem seřván, že si pojede jak chce s argumentem, že přece nemůže jet rychlejc, když je to z kopce. Nepochopil jsem. Kličkoval jsem po nábřeží mezi zjevnými začátečníky a modlil se, aby nikdo nespadl těsně přede mnou. Střídal jsem jízdu s čekáním na přítelkyni . Někde v polovině nábřeží se fasovala matonka. Po utržení kuponu cmrndli asi 3/4 deci do dvoudecového kelímku a odmítali dát více.

Stylem jízda čekání jsme dojeli k benzinové pumpě, kde jsem si dokoupil tekutiny, jelikož oním množstvím matonky se opravdu žízeň zahnat nedala. Někde tady jsme ztratili další dva kamarády. Nebo nám ujeli, protože je přestalo bavit stále se mnou čekat. Nedivil bych se.

U tramvajové zastávky, kde se trať po branické cyklostezce uhýbala k vodě, jsme dojeli chumel několika desítek lidí, jež bezradně postávali před svažující se a potemnělou stezkou. Někteří se to báli sjet kvůli „prudkosti“ kopce, jiní proto, že mezi těmi prvními jež šněrovali asfalt ze strany na stranu se dolů prostě sjet nedalo. Jelikož to tady znám, odjeli jsme o kus dál, kde se dalo sjet také a bez lidí. Po vcelku bezproblémovém, ale setmělém úseku, kde jsem litoval, že jsem doma nechal čelovku, jsme dorazili k cíli.

Tady už nebylo k hnutí. Davy lidí, jež se nažili vejít na silničku, navíc zúženou stánky pořadatelů, se posunovali tam a zpět. Vystáli jsme frontu na občerstvení, jež slibovali pořadatelé a na něž jsme po zaplacení startovného dostali kupony, ale dostali jme jen malou matonku s lakonickým sdělením, že ostatní už není. Lidé se hádali s omladinou v tričkách pořadatelů a my se raději přesunuli k trampolíně. Vypadalo to skvěle, tak jsem se postavil do fronty asi dvaceti lidí a čekal. Po čtvrt hodině se fronta posunula o dva lidi a já si spočítal kolik hodin bych tam musel stát, než by se na mě dostala řada a odešel.

O kousek dál v ďolíčku stál Dejdar a Šimůnek ještě s jedním chlapíkem předváděli exhibici na cyklotrialu.
Okolo nich stál špalír lidí, přes které nebylo vidět vůbec nic. Poslouchat (a nevidět) jak někdo jezdí na kole je
opravdu záživné.

Vzdal jsem to a přesunul se o pár set metrů zpět, kde jsem si všiml stánku s občerstvením. Tam jsme našli dva ze ztracených přátel, kteří tam již čtvrthodinku čekali až přivezou pivo, jež došlo. Čekali jsme další čtvrthodinku s nimi a pak to vzdali. Přítelkyně, která zula brusle hned za cílem, mne přesvědčila, že už žádné další projíždění nebude (chtěl jsem si zpravit náladu a sjet si Vinohradskou) a ve třičtvrtě na devět jsme vyrazili domů.

Co říci závěrem? Kdo jste se nezúčastnil, o nic jste nepřišel. Cesta je to pěkná, ale sjeďte si to víkendu sami, v pohodě
a nebudete za to muset platit. Příští účast si opravdu rozmyslím a pokud už pojedu, rozhodně sám, bez přítelkyně.

Jirka As

PS: Podle spolehlivého zdroje ale Solomon jízda nebyla povolená. Tedy ne, že by byla zakázaná, pořadatelé se prostě neobtěžovali o to povolení vůbec zažádat. Dostanou tedy pokutu a jakákoli další případná akce jim nebude povolena. Třetí ročník tedy nevypadá příliš nadějně.

© [TiK] Petr Knopp