Salamon in-line saturday night party Praha.
Důstojné rozloučení s letošní bruslařskou sezonou ?

O téhle akci jsem se dozvěděl v podstatě náhodou asi měsíc před termínem. A okamžitě jsem zasurfoval na na příslušné stránky a našel si detaily. Večerní jízda Prahou po trase Příkopy – pěší zóna – Staroměstské náměstí – Pařížská – Letná. A seznam několika doprovodných akcí.
Pln nadšení jsem se okamžitě zaregistroval. Bohužel až pozdě jsem si všiml, že reklamní tričko je “povinné”, což nakonec vyústilo mezi celkem nepříjemnou e-mailovou přestřelku mezi mnou a organizátory. Nicméně registrace proběhla a mě nezbylo, než čekat na den D – 21. září 2002.
Začátek sobotního odpoledne jsem ještě věnoval finálovému závodu Nokia Cupu a pak jsem se (samozřejmě na bruslích) vydal přes Letnou do centra, kde byl sraz. Už stálo několik stánků a atrakcí a celé akce začínala vypadat zajímavěji.
Na Příkopech před prodejnou Adidas/McDonald mě už přivítala nafukovací megakonstrukce Salamonu, větší množství zátarasů a zábran, organizovaný chaos a překvapující počet bruslařů všeho věku a pohlaví v startovních tričkách. Uprostřed dění Martin Dejdar (na bruslích – ale nijak sebejistě)
seznamoval účastníky, co kde mají zadarmo, se slevou a jak a kudy se pojede. Po několikátém opakování těch samých informací je už vnímali stejně jen ti skalní...
Z mé strany následovala registrace – kontrola jmen z www. Výpočetní centrum Salamonu tvořil jeden notebook, s kterým jsme mohli mít tak stejné datum narození. Do ruky kartička a nasměrování ke stánku (na druhé straně ulice, samozřejmě přes všechny plůtky) pro tričko. Krátké vyjednávání o velikost a... Co dál ? Registrace byla od šesti, start v sedm. S několika podobně smýšlejícími bruslaři následovali krátké intermezzo hraní frizbee (létajícího talíře) mezi taxikáři na dolním konci Václavského náměstí...
Celou dobu zpříjemňovala reprodukovaná hudba – hlasitost byla tak akorát, jen CD bylo plné disco-hitů tak z minulého léta...
Přiblížil se start. Podle Dejdarových pokynů nasměrováni do koridoru z plůtků (ach, konečně vím, jak se cítí borci, co běhají “opravdový” maraton, na startu. Několikanásobné upozornění, že se jedné o free jízdu,nikoliv závod, pokyn, že v případě pádu je nejlepší zvedat ruce, aby ti vzadu věděli a nevršili se na jezdce už na zemi ležící. Mimochodem, pokus simulovaný Martinem Dejdarem by pro něj rozhodně nedopadl dobře...
Start. Všichni se snaží rozjet, dostat se na čelná místa. Oj, jen je tu malý problém. Dlažba. Někteří šťastlivci s velkými koly toho využívají, zatímco zbytek se snaží projet, kudy se dá. Trasa se stáčí k Tylovu divadlu a Staroměstskému náměstí. Cizinci v zahradní restauraci zuřivě povzbuzují, domorodci si klepou na čelo. Dvacet metrů asfaltu na ukázku a Staroměstské náměstí. Sličné hostesky rozdávají občerstvení. Coubertainův duch fair play se rozplývá – někteří přerušují závod, dávají se do řeči a žebrají o další minerálku...
Pařížská. Poprvé v životě vidím policii, jak uzavírá cestu, zastavuje auta bruslaři mají přednost. Mé dosavadní zkušenosti s výše zmíněnou institucí by vydaly na úplně jiný článek. Zatímco první bruslaři vjíždí na most, poslední jsou na začátku Paříšské.
Pod Letnou nastal drobný problém. Zatímco já si naivně myslel, že nahoru vyběhneme po schodech, jsme pořadateli směrování na úzkou strmou cestičku vzhůru. Z ní si jen uvědomuji jen rudo před očima a ohromné funění ze všech stran. V Letenských sadech po rovině jen dojezd do cíle (první jsem nebyl, nějak to souvisí s oním kopcem).
Na unaven0 brusla5e ale 4ekalo mnoho radov8nek a kratochvil. DJ s dance music (pro dost lidí nestravitelné, ale mainstreamové), další stánky s občerstvením, stánek Salamon, možnost vyzkoušet si jízdu na bruslích (hádejte jaké značky), stánek s konzolemi Playstation, bungee jump trampolína a těsně pod letenským Metronomem U-rampa.
Tady se jezdci rozptýlili dle svých zájmů. Největší obdiv sklízela bungee jump trampolína. V podstatě trampolína, kdy je oběť přivázána na gumy napnuté ke stožárům. Možnost výskoků, salt dosahovaných výšek je výborná, účastníci se však po výletu do cca 10m výšky tvářili vcelku zamrzle.
Djova hudební produkce byla přerušena vystoupením nejnovějšího objevu české taneční scény. Bohužel tak nového, že mi vypadlo jméno. Její vystoupení zase bylo přerušeno třemi výpadky proudu.
Za vrcholy večera určitě byly exhibice jezdců v U-rampě. Tři cyklisté a dva in-line bruslaři (všichni v první pětce lidí z České republiky) jsou dostatečnou zárukou, aby vcelku chladné diváctvo roztálo a fandilo jako o život.
Jezdilo se, hrálo se, skákalo se, půjčovalo se a postupem doby i kalilo ze všech sil a za sebe mohu říct, že to byla výborná akce na (skoro) ukončení letošní sezony bruslí. A že za rok půjdu zas.

Fotogalerie zatím není- ale pracuje se na tom  :)

Tik pri Fit for Fun  (uvidíme, jak to tam redakčně pokrátějí... )

© [TiK] Petr Knopp