K2 Mod LT

Po letech agressivního skákání na zábradlí a zídky jsem se letos rozhodl, že by to pro změnu chtělo trochu rychlosti a pohodového ježdění. A k tomu jsou potřeba brusle, do kterých se daji dát velké kolečka, což mé Fatty Pro poněkud nesplňovaly.
S malou odbočkou pře staronové UltraWheels Great One (recenze bude) jsem při náhodné návštěvě Gigasportu uviděl právě K2 mod LT.

Technické podrobnosti aneb co a jak:
Jedná se o fitness brusle s látkovou (soft) botou. Brusle je na špičce chráněna umělou hmotou. Nože jsou kompozitové, osazené mikroložisky a koly K2 80mm, tvrdost 82A.
Bota je šněrovací, na holeni je umístěna ještě přezka.
V krabici je přibalen kromě návodu i šroub patřičně zkrácený pro případ odmontování brzdy.

Praktické zkušenosti:
Zatím jsem na těchto bruslích najel přes 200km, dost často se k nim chovám hůř, než je jejich primární zaměření od výrobce. Následující zkušenosti se při fitness jízdě nemusí projevit.
Prvních pár kilometrů to byly nejpohodlnější brusle. Nicméně pak se začala projevovat konstrukční vlastnost K2 – pata vyplněná umělou hmotou. Její přechod je udělán těsně pod kloub kotníku, takže lidé se širšíma nohama budou mít problém, že je právě tohle místo bude dřít. Což se při krátkém zkoušení v obchodě nepozná.
Druhá drobnost je nepřítomnost power strapu (takový ten pásek na suchý zip přes nárt. Jeho funkci plní obyčejná tkanička, která má jen očka na šněrování na nártu posunutá dál. Takže pokud si nechcete uškrtit nohu při pokusu utáhnout brusle přes nárt, je řešení vzít jinou tkaničku a po zkrácení na příslušnou délku ji provléct posledními očky aby plnila funkci power strapu.
Při jízdě s oběma nohama u sebe nejsou chráněné přezky, tudíž se snadno o sebe rozepnou. Vzhledem k poměrně vysokému těžišti jsou Mod LT s rozepnutou přezkou velmi těžko ovladatelné.
A teď ten největší průšvih – konstrukce.
Nůž je připevněn k botě dvěma šrouby procházejícími podrážkou. A ty mají tendence se povolovat. Brusle byly zřejmě konstruovány s možností měnit uhel, který nůž a kola svírají s osou nohy, ale z téhož důvodu tam nejsou žádné zarážky, které by zabránily ve vychylování nože.
Není tedy velký problém při větším zatížení špičky nůž nejen vychýlit, ale i uvolnit +-2cm na každou stranu. Což je za jízdy minimálně psychicky nepříjemné.
Pokud si řeknete, že přece stačí utáhnout – samozřejmě. Jen přední šroub (na rozdíl od zadního) je přístupný až po odmontování druhého kola.
Šrouby kola nejsou vybaveny žádným mechanismem proti protáčení (a kupodivu drží utažené výborně), tudíž je nutné s sebou vozit dva imbusy. Z toho jeden aspoň 7cm dlouhý. Hmm.

A teď klady:

brusle jsou velmi lehké, díky slušným kolům (K2, 80mm, 80A) a ložiskům velmi rychlé, kola nemají tendence se přiliš sjíždět ani podélně praskat.
Látková bota je prodyšná (v rychlostech nad 40km je v ní přímo průvan).
Crash testem se projevila i rozumná odolnost látkové boty proti prodření, i když na hokej bych si je netroufnul.
Pokud se vám je podaří sehnat v rozumné cenové hladině (5-6000 Kč), získáte i přes zmíněné výhrady velmi slušné brusle, které při rozumném zacházení vydrží.

Stránky k2

Tik

© [TiK] Petr Knopp