Jak si koupit inline brusle

Kvalitní brusle nekoupíte v hypermarketu a už vůbec ne do tisíce korun. Za brusle, které už něco vydrží, zaplatíte téměř
trojnásobek.
V čem je rozdíl? Nejvíc v materiálu a v konstrukci. K čemu je brusle, která správně nedrží na noze nebo taková, která se
rozbije už po několika jízdách? Na několik věcí byste si měli dát při nákupu pozor. Především si vyjasněte, kde budete
jezdit. Jiné brusle si koupí patnáctiletý adolescent, který stráví dvě hodiny denně v Urampě, jiné dívka, která si chce zlepšit postavu ježděním v parku. Některé věci však ocení oba dva: rychlá kolečka, která dobře přilnou k povrchu a nebudou se sjíždět, kvalitní, nejlépe zapouzdřená ložiska pro minimální odpor a skelet, který padne noze jako ulitý.

Cena versus kvalita

Levnější brusle jsou méně kvalitní, poskytují menší komfort a taky se rychleji opotřebují. Na druhou stranu, jen sportovci a teenageři s akrobatickými sklony využijí nejvyšší kvalitu. Inline se dělí na tři kategorie: amatér, sportovní a závodní.

Brusle určené pro nejširší veřejnost lze zařadit do kategorie amatér. Nemějte na ně přehnané požadavky a zapomeňte na sportovní ambice. Předností těchto bruslí je především nízká cena, pohybující se v rozmezí od 1500 do 3000 korun. Tyto brusle nejsou , určené pro intenzívnější používání a také se rychleji opotřebují. Pořídíteli je synovi na ježdění po schodech a mezi překážkami, počítejte, že po vás za chvíli bude chtít nové. Neušetříte.

Dražší brusle určené pro výkonnostní bruslení jsou již sestavené ze značkových a kvalitních komponentů. Zákazník si
jejich pořízením kupuje velmi kvalitní brusle za přijatelnou cenu, převážně v rozpětí 2500 5000 korun.

Nejdražší jsou brusle určené pro závodní ježdění: Vydrží pády z velkých výšek, ale jejich cena se dokáže vyšplhat ještě výš třeba až na dvanáct tisíc korun.

Při nákupu se nebojte vyzkoušet několik modelů v několika obchodech. Pamatujte na několik rad: Když bota nesedí a
nefixuje správně kotník, nohy se vám rychle unaví, o možnosti zranění ani nemluvě. Při zkoušení je dobré mít na nohou jednu slabou a jednu silnější ponožku. Lépe se vybírá, když se na každou nohu obuje jiný model.

Po zapnutí a utažení na střední stupeň by se noha měla v botě mírně pohybovat. Jakmile vás někde něco tlačí, sáhněte raději po jiném typu: Trochu vůle mezi palcem a špičkou boty není na závadu, jde spíš o to, aby bota seděla na délku a držela v nártu.

Největší péči věnujte propracovanosti vnitřní boty, horní části skeletu, kvalitě přezky, pouzdrům ložisek a kolečkům,
která mnohdy tvoří až sedmdesát procent ceny. V nich je velký rozdíl. Měkčí kolečka absorbují nerovnosti a mají lepší
přilnavost na hladkému povrchu, tvrdší kolečka zas vydrží déle, ale víc kloužou. Menší průměr kolečka snižuje těžiště, a
tím pomáhá začátečníkům k pocitu lepší stability.

Jak poznat kvalitní brusle

• kolečka z polyuretanu přesahují na obou koncích botu (vzadu obvykle o jednu a vpředu o dvě třetiny svého ( průměru)
• roztočte kolečka, nesmějí drhnout
• ložiska se neviklají podvozek a kolečka jsou v jedné ose s botou
• k podvozku se hodí i kolečka o větším průměru
• brzda a úchyt jsou odnímatelné
• skelet má v úrovni kotníku kloub a ventilaci
• botička dobře sedí v skeletu

Jan Kalous pro Lidové noviny

© [TiK] Petr Knopp